Opar neboli herpes patří mezi nejrozšířenější infekční onemocnění. Průzkum ukazuje, že až 80 procent populace je nositelem viru HSV-1 a 20 procent z nich opary také pravidelně trpí. Údajně každý šestý Čech má zkušenost s oparem, pochopitelně s tím nejviditelnějším, který se tvoří na rtu nebo v okolí úst. Je to zkušenost, kterou by si jistě každý, kdo ji má, rád odpustil.
___
___
A protože zákon schválnosti umí být pěkně škodolibý, opar se vyklube v momentě, kdy se člověk chystá na rande, na pracovní schůzku, na které hodně záleží, nebo na sraz spolužáků po x letech, na kterém se každý chce předvést, jak skvěle vypadá. Opar ovšem není pouze momentální vadou na kráse, může ohrožovat i naše zdraví.
Oparu se daří nejen na rtech
Jakmile jednou virus pronikne do těla, zůstává v něm do konce života. U mnoha lidí je sice virus v organismu přítomný, ale nikdy se nijak neprojeví, u jiných dává o sobě vědět i několikrát do roka. Opar, tuto vysoce nakažlivou a navíc bolestivou puchýřnatou chorobu, vyvolává Herpes simplex virus. Ten, který je označen číslem 1 (HSV1), způsobuje typický opar na rtu, který může zasáhnout i ústa, bradu, tváře nebo nosní sliznici. Herpes simplex 2 ovlivňuje vznik genitálního oparu, kterým může být postižena vnější i vnitřní část genitálií a přilehlých partií, výsev puchýřků se může projevit i na stehnech, hýždích nebo v okolí análního otvoru. Genitální opar bývá často doprovázen i bolestmi hlavy, celkovou únavou a slabostí organismu a také palčivými bolestmi při vykonávání potřeby. Genitální opar, přenosný sexuálním stykem, znamená značné riziko především pro ženy a v době těhotenství a před porodem může být smrtelně nebezpečný pro novorozence. Třetím virem, s nímž se lze setkat, je Herpes zoster, který zodpovídá za vznik pásového oparu. Ten se může objevit kdekoliv na těle, nejčastějšími místy výskytu bývají oblast beder, hrudníku a obličeje. Pásový opar se projevuje palčivou bolestí v místě vzniku a někdy i dalších částech těla, výsevem červených puchýřků, které na pokožce bobtnají a jsou poměrně cidivé na dotek.
Nesahat, nelíbat, nepřibližovat se!
Nejrozšířenějším oparem, který trápí nejvíc lidí, je zřejmě ten, který se objevuje na rtech. Nakazit se jím je velice snadné, protože virus herpes simplex (HSV-1) je neuvěřitelně chytlavý, a to se s osobou, která má opar, ani nemusíte líbat - což je jinak ta nejsnazší a nejrychlejší cesta k nákaze. Stačí, když se napijete ze společné skleničky nebo se utřete do ručníku, který před vámi použil oparem postižený jedinec. Je tedy jasné, že do doby, než se podaří opar vyléčit, by měl nemocný sám varovat: nelíbat, nesahat a raději se ode mne držet dál! V případě, že je člověk virem už nakažený, měl by se snažit co nejvíce eliminovat možné spouštěcí mechanismy, aby zabránil výsevu oparu, i když je to mnohdy velice nesnadné. „Vhodné" podmínky pro vznik oparu vytvářejí například horečky, menstruace, únava, žaludeční nebo trávicí potíže, ale také jakékoliv onemocnění, které zrychluje látkovou výměnu - cukrovka, zvýšená činnost štítné žlázy a další. Opar se může objevit také v případě, že máme příliš vysušené rty, ale především jako reakce na emocionální stres. Pokud už se opar usadí na rtech nebo v jejich okolí, pak je důležité se ho nedotýkat, protože hrozí nebezpečí přenosu na jiné části těla a pochopitelně i na jiné osoby, třeba na naše malé děti, což je velmi nebezpečné. Při výsevu oparu je nutné ještě zvýšit hygienu a mýt si ruce mnohem častěji.
Několik příznaků oparu
Na to, že se objeví opar, nejprve upozorní píchání na rtu nebo v jeho okolí - na nose či na bradě. Už první, nejpozději druhý den postižené místo zčervená a začne bolet. Vytvoří se skupinky malých puchýřků, které se mohou slít do jednoho velkého puchýře. Ve třetím dnu prochází pacient nejbolestivějším a zároveň nejnakažlivějším stadiem vývoje oparu, kdy puchýře praskají a vytéká z nich tekutina. Poté se začne tvořit strup, což je nejdelší část hojení, která trvá zhruba pět dnů. Pokud se stane, že strup odpadne příliš brzy, může dojít ke krvácení z ranky a k pocitu pálení. Mezi osmým až desátým dnem dochází na nejúlevnější část, kdy se ranka zahojí a opar mizí. Tímto způsobem, tedy bez vhodné léčby, probíhá samovolné hojení oparu, které trvá většinou deset dní a je doprovázeno bolestí a pochopitelně nevzhledností postiženého místa. Proto asi každý, kdo je oparem postižený, dá přednost tomu, aby hojení probíhalo co nejrychleji a aby bolestivost byla co nejmenší. To zdůrazňuje i MUDr. Iva Obstová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice KV v Praze: „Léčbu oparu je důležité zahájit hned při prvních příznacích a pokud možno ji nepřerušovat. Je třeba si uvědomit, že se zaměřujeme na urychlení hojení již vzniklých projevů a zmírnění doprovodných symptomů.
Jak opar léčit
Léčbu pásového i genitálního oparu musíme svěřit lékaři, který většinou nasadí antivirotika. Pro vhodné prostředky na léčbu oparu na rtech a jejich okolí stačí zajít do lékárny pro některou z volně prodejných mastiček nebo náplastí. „Za nejlepší způsob hojení se dnes považuje tak zvané vlhké hojení. Znamená to vytvoření takových podmínek, při kterých mohou buňky imunitního systému nejlépe rekonstruovat poškozené tkáně. V případě oparů je možné použít speciální náplasti, které na oparu vytvoří tenoučkou gelovou vrstvičku. Nově je v ČR k dispozici náplast druhé generace, která se nestrhává, ale sama se rozpouští vodou. Náplast na opary Herpatch využívá vody i pro aktivaci účinných složek, které urychlují léčbu oparu a napomáhají regeneraci postiženého místa," vysvěduje dermatoložka MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Pokud opar již praskl, dobu léčby neurychlíme. Když opar na rtu ani po deseti dnech nezmizí, i s ním je lepší navštívit lékaře. Vyzkoušet můžete i přírodní léčbu. Jakmile ucítíte, že hrozí vznik oparu, a to ti, kteří mají alespoň jednu zkušenost, poznají, využijte ze všeho nejdříve léčbu chladem. Přikládání ledových obkladů na místo, kde cítíte mravenčení nebo svědění, může alespoň trochu zmírnit nebo dokonce zabránit projevům oparu. Vyzkoušet můžete i odvar z heřmánku nebo šalvěje, jimiž budete bolestivé místo potírat. Některým lidem se osvědčují produkty s obsahem propolisu. Dalším dobrým pomocníkem, který urychluje hojení oparu, je aminokyselina lysin, která navíc omezuje výskyt tohoto nepříjemného onemocnění. Lysin obsahují například brambory, ryby, luštěniny, ale i vepřové, hovězí a kuřecí maso. V jídelníčku by nemělo chybět dostatečné množství vitaminů C a B, naopak omezit by měl člověk trpící na opary především čokoládu, ořechy, mandle, pistácie a rozinky, které obsahují aminokyselinu arginin - ta rozvoj oparu podporuje. K léčbě oparů je možné využít i homeopatika.
Nepodceňujte opar!
Ani opar na rtu, který má zdánlivě lehký průběh, a už vůbec ne genitální a pásový, nesmíme podceňovat, protože může způsobit závažné komplikace. Například infekce, kterou bychom si zanesli do oka, může vést až k oslepnutí. Každý opar je nutné léčit, protože vždy se jedná o infekční onemocnění, se kterým není radno si zahrávat. Pochopitelně nejlepší je snažit se vzniku oparu předcházet, což znamená správně se stravovat, zvyšovat si imunitu a vyhýbat se stresorům, které onemocnění spouštějí.
Jakmile ucítíte, že hrozí vznik oparu, a to ti, kteří mají alespoň jednu zkušenost, poznají, využijte ze všeho nejdříve léčbu chladem. Přikládání ledových obkladů na místo, kde cítíte mravenčení nebo svědění, může alespoň trochu zmírnit nebo dokonce zabránit projevům oparu. Vyzkoušet můžete i odvar z heřmánku nebo šalvěje, jimiž budete bolestivé místo potírat. Některým lidem se osvědčují produkty s obsahem propolisu. Dalším dobrým pomocníkem, který urychluje hojení oparu, je aminokyselina lysin, která navíc omezuje výskyt tohoto nepříjemného onemocnění.
Co si pamatovat o oparu?
Když už máme tu smůlu a opar se nám vytvoří, pak puchýřky nikdy nemačkáme ani nepropichujeme, ničemu bychom touto procedurou nepomohli, naopak. Strup nenamáčíme ani neolizujeme a v žádném případě ho nestrháváme. Pokud nosíme kontaktní čočky, nevlhčíme je slinami, protože bychom mohli zanést infekci do očí, což je velmi nebezpečné a v krajním případě herpes v oku může vést až k oslepnutí. Ještě více než kdy jindy si myjeme ruce, zásadně používáme pouze vlastní hygienické pomůcky, ale i příbory, talíře, skleničky a podobně. Velmi opatrní musíme být také například při holení a líčení. Jako u jiných nemocí i u oparů je důležitá prevence. Jejich vzniku můžeme předcházet i vhodnou stravou, která obsahuje lysin, který má schopnost vznik oparu potlačit. V jídelníčku by proto nemělo chybět mléko a výrobky z něj, sójové boby, maso, hlíva ústřičná, mořské řasy, ryby, česnek, cibule, čerstvé ovoce a zelenina, ale také pivovarské kvasnice a zelený čaj.