Každý den ráno, poté co se probudíme, jdeme na pomyslné nádraží, kde vždy stojí dva vlaky. Červený a modrý. Vždy si vybíráme ten, do kterého nasedneme. Když nasedneme a vlak se rozjede, už se těžko vystupuje a přesedá.
___
___
Začátek špatného dne (pomyslný červený vlak)
Zvoní budík. Už potřetí. Dvakrát předtím se mi ho podařilo umlčet. Polorozlepeným okem určuji polohu hodinových ručiček a dochází mi, že mám 12 minut na to, abych opustil prostory bytu. V devět hodin mám být v práci, protože prezentujeme měsíční výsledky.
Nějakým zázrakem překonávám odpor ke vstávání a dostávám se na nohy. Běžím ke skříni a cestou střásám pyžamo. Sáhnu po trenýrkách, vytahuji ponožky. Zuby nestíhám, beru si žvýkačku. Nabírám tempo. Ve dveřích jsem za 15 minut. Lezu do bot, chytám tašku a v běhu po schodech dopínám knoflíky. Nasnídám se snad v práci, i když nevím kdy…, mám toho nad hlavu. Dole se srazím se sousedem. Chtěl si o něčem povídat, ale dal jsem mu jasně najevo, že nemám čas. Skáču do auta a jedu. Tedy spíš bych si přál jet. Skřípu zuby, protože jedu později a to už je obvykle příšerná zácpa.
S bolením v žaludku volám šéfovi, že tam na devátou nebudu. Nakonec přibíhám do zasedačky v 9.10 zpocený, naštvaný a hladový.
Představte si, že to byl film a vy máte dálkové ovládání. Zmačkněte tlačítko „zpět“ a zkuste to znovu.
Začátek hezkého dne (pomyslný modrý vlak)
Zazvoní budík, já vstanu, obléknu si tepláky a jdu se proběhnout. Dám si dvě kolečka okolo parku. Potom sprchu. Připravím snídani pro sebe i pro manželku. Vzbudím ji a společně snídáme. Poklábosíme a po ranní hygieně společně odcházíme do práce. V autě posloucháme našeho oblíbeného Franka Sinatru. Rozloučíme se před její prací. I já už jsem za chvíli na místě. Pozdravím se s kolegy, vyměníme si základní informace o tom, jak se máme. Pak se krátce připravím na prezentaci, která nám začíná v devět hodin. Po ní mám několik dalších schůzek, odpoledne si sednu k počítači a potřebuji ten dnešek zpracovat. Po páté odcházím s kolegou na tenis a v sedm večer jsme s manželkou domluveni na večeři v centru. Příjemné jídlo, skvělá obsluha a dobře jsme si popovídali. Večer ještě zasedám ke své oblíbené knížce a po jedenácté jdeme spát. Prima den!