Toto je komplexní článek o cévních mozkových příhodách. V léčbě zejména ischemických cévních mozkových příhod došlo v posledních deseti letech celosvětově k dynamickému vývoji. Původní pohled na mozkové příhody jako na fatální a neléčitelnou záležitost se dramaticky změnil, stejně jako léčebné možnosti (především intravenózní a intraarteriální trombolýza, tedy laicky řečeno podání léku na rozpuštění krevní sraženiny).
Říkáte, že vám se to nemůže přihodit? Cévní mozková příhoda a Vy - to nejde prostě k sobě? Ale omyl. A pokud si myslíte, že se toto onemocnění týká jen starších lidí, tak ani v tomto bodě nemáte pravdu. Zde je výpověď několika lidí o příznacích, průběhu a léčbě cévní mozkové příhody. Jedním z prvních příznaků může být právě vlevo vyobrazený pokles ústního koutku (centrální paréza n. VII - facialis). 
Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění vyvolané spirochetou Borrelia burgdorferi (vzácněji pak B. garini či B. afzelii), které se přenáší převážně klíštětem obecným (cca. 20% klíšťat je infikovaných, v lokalitních ohniscích více), někdy i jinými druhy krev sajícího hmyzu (komáři, blechy, muchničky, bzikavky – u tohoto hmyzu však přenos nebyl jednoznačně vědecky prokázán). Nákazou jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří často a dlouhou dobu pobývají v listnatých lesích, v prázdninových táborech, nebo sezónní lesní pracovníci v místech, kde je větší pravděpodobnost setkání s klíštětem. Pouze malá část nakažených lidí však onemocní klinickými příznaky boreliózy.
Tranzitorní ischemická ataka (TIA) je definována jako rychle rozvinuté klinické známky ložiskového mozkového postižení nebo poruchy monokulárního vizu, které typicky trvají méně než 1 hodinu, maximálně však 24 hodin, pokud klinické, laboratorní a zobrazovací vyšetření nesvědčí pro jinou příčinu neurologického deficitu. Jediným kritériem odlišení TIA od mozkového infarktu je délka trvání neurologického postižení. Další části "Standardu pro diagnostiku a léčbu pacientů po TIA" se proto týkají pouze situace, kdy je pacient vyšetřován a léčen již po kompletním odeznění neurologického deficitu, který trval maximálně 24 hodin. Každý pacient se známkami ložiskového ischemického mozkového postižení je až do okamžiku kompletní úpravy neurologického deficitu v prvních 24 hodinách pokládán za pacienta s diagnózou mozkového infarktu - viz. "Standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s mozkovým infarktem".
Lumbální punkce je vyšetření, při kterém se z dolní části zad odebírá malý vzorek mozkomíšní tekutiny. Vyšetření pomáhá diagnostikovat různé chorobné nemoci mozku a míchy a je obávaným zákrokem každého pacienta. Jakékoliv obavy jsou však většinou zbytečné. Vlevo zobrazené schéma ukazuje polohu pacienta při samotném výkonu. Pacient leží v poloze v klubíčku na lůžku, lékař provádí punkci a sestra asistuje a věnuje se pacientovi. Vzácněji se lumbální punkce provádí v sedu.
Stránka se zabývá v přehledu záchvatovými nemocemi nervového systému, mezi něž patří epilepsie, narkolepsie, tetanie. Stránka se krátce zmiňuje i o Meniérově syndromu, který se v neurologických ordinacích čas od času také vyskytne, ač patří především do péče lékaře ORL.
Stránka se zabývá v přehledu nemocemi extrapyramidového systému - Parkinsonova choroba, Hungtingtonova chorea, atetóza, chorea minor, Pickova nemoc a je zde pojednání i o Alzheimerově demenci.
Stránka se v přehledu zabývá nemocemi míchy - nádory, cévní onemocnění, záněty, úrazy, degenerativní onemocnění, léze z páteřních příčin nebo při diskopatiích a zmiňuje léčbu výše uvedených stavů.
Stránka se v přehledu zabývá bolestmi hlavy - od bolestí způsobených blokádami páteře, přes bolesti vazomotorické, tensní až po migrény.
Stránka se zabývá v přehledu onemoěnění mozku - především nádory, expanzivními procesy, cévními poruchami (nedokrvenost a naopak krvácení), a úrazy hlavy.