Již jsme několikrát poukazovali na současný neutěšený stav české legislativy, kdy nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, aniž ji jakkoli nahradil. Zcela bez zákonné opory pak z iniciativy soudců a Společnosti medicínského práva z. s. vychází nezávazná Metodika.
___
___
V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovisko k odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, který mimo jiné zrušil i vyhl. č. 440/2001 Sb. , ve znění vyhl. č. 50/2003 Sb.
___
___
Myšlenka zneužití eutanázie by neměla být důvodem jejího zákazu. Jsme historicky součástí křesťanské civilizace, která odsuzovala a dodnes odsuzuje nejen eutanázii, ale i sebevraždu (Bůh život dal a jako jediný ho může vzít). Marxistická filozofie také toto téma neotevírala. Rozvoj medicíny i větší kontakty s okolním světem po roce 1989 jsou podle mého názoru příčinami toho, proč se i u nás začíná jak v mediích, tak v medicínské komunitě o eutanázii diskutovat.
___
___
Na článek o povinnostech soudních znalců posuzujících práci svých kolegů a otázku, zda postup byl lege artis, nebo non lege artis, reagovala řada lékařů příznivě, někteří soudní znalci však upozorňují, že je poměrně obtížné zkoumat konkrétní podmínky a objektivní možnosti, které lékař měl při rozhodování o dalším postupu, zvláště pokud soud vyžaduje vypracování znaleckého posudku poměrně rychle a příslušný poskytovatel zdravotních služeb mu neposkytne dobrovolně potřebnou součinnost k tomu, aby se s konkrétními podmínkami a objektivními možnostmi seznámil.
___
___
Dne 10. března 2015 vydal Ústavní soud nález pod spisovou značkou II. ÚS 2050/14, ve kterém zaujal stanovisko k otázce, zda, pokud Policie ČR či jiný orgán činný v trestním řízení žádá poskytovatele zdravotních služeb o údaje o zdravotním stavu pacienta, potřebuje, či nepotřebuje k tomu souhlas soudce.
___
___
V návaznosti na jednání s předsedou vlády (3. března) se dne 29. 4. 2015 konalo jednání prezidentů profesních samospráv s předsedou Legislativní rady vlády, ministrem Jiřím Dienstbierem. Na základě jeho výzvy předložila Česká lékařská komora jako podklad pro jednání analýzu svých současných kompetencí s návrhy na jejich rozšíření.
___
___
Přečetl jsem si inspirativní článek pana profesora Anděla na stránkách Medical Tribune, v němž prezentuje svůj názor na postgraduální vzdělávání. Podobně jako on jsem pamětníkem jak centralizovaného systému výuky pod záštitou IPVZ, tak současného v rukách lékařských fakult. Tedy je lepší centralizovat, či ne? Na tuto otázku odpověděl v minulém roce sociologický průzkum u 1200 českých lékařů.
___
___
Lékařům není vždy zcela zřejmý rozdíl mezi odměňováním v režimu platu (jenž je vyplácen zaměstnavateli, kteří jsou státními, resp. příspěvkovými, organizacemi) a mzdy (která naopak náleží za práci u zaměstnavatelů v soukromém sektoru). Tyto dva instituty bývají v praxi často nesprávně zaměňovány, a to i v závažných situacích, kdy si lékař potřebuje ověřit, zda je jeho odměna u zaměstnavatele stanovena v souladu se zákonnými podmínkami.
___
___
Odpovědnost za škodu Podle občanského zákoníku účinného do 31. prosince 2013 existovala absolutní objektivní odpovědnost za výsledek pro toho, kdo při poskytování zdravotních služeb použil věc – přístroj, nástroj nebo léčivý přípravek – a povahou této věci byla způsobena škoda na zdraví. Této povinnosti se poskytovatel zdravotní služby nemohl zprostit tím, že by prokázal, že škodu nezavinil.
___
___
Představenstvo ČLK na svém zasedání dne 26. 3. 2015 přijalo závazné stanovisko, které stanoví podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře.
___
___