Mozková smrt (smrt mozku) je nezvratné vymizení všech mozkových funkcí včetně mozkového kmene na jinak fungující kardiovaskulární systém. Pro diagnostiku smrti mozku máme nejrůznější nástroje (CT, panangiografie, EEG) včetně klinického neurolgoického vyšetření. Areflexie nad C1 potvrzuje smrt mozku. Vyšetření reflexů nad C1 je uvedeno na této stránce. 
Nervus medianus ("středový nerv") je smíšený nerv, který nemá větve na paži. Existují anatomické varianty v motorickém i senzitivním zásobení v oblasti ruky s nervus ulnaris. Nervus medianus inervuje na předloktí skupinu pronátorů a flexorů (výjimkou je m. flexor carpi ulnaris a ulnární část m. flexor digitorum profundus).
Mozková smrt je nezvratné vymizení všech mozkových funkcí včetně funkcí mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných orgánů. Mozková smrt je ztotožněna s biologickou smrtí jedince. Tento fakt je přijímán lékaři, veřejností, statutárními orgány a právními řády většiny zemí světa a vychází z následujících skutečností:
Většina lidí trpících migrénou má vypozorované faktory, které mohou vyvolat záchvat. Znalost těchto provokujících podnětů je velmi důležitá, neboť podaří-li se jim vyhnout, vyhne se nemocný i záchvatu migrény. Nejčastějším provokačním momentem je stres a různé nepříjemné citové prožitky. To je jistě zcela pochopitelné, ale bohužel i citové prožitky pozitivního rázu (např. výlet či přátelská schůzka) mohou vést k migrenóznímu záchvatu.
Prevence migrény je jistě lepší, než léčba migrenozního záchvatu. Pacient, který atakami trpí může některými opatřeními rozvoji záchvatu zabránit. Známe dlouhodobé metody, nefarmakologické a farmakologické způsoby, jak zabránit záchvatu. O způsobech jak zabránit dopředu migrenosním bolestem hlavy píše tato stránka. 
Migrenici ví, že je mnoho věcí, které mohou vyvolat migrénu. Může to být počasí, slunění, hluk, světlo, ale také strava. Které jídlo a které potraviny mohou vyvolat migrénu, tedy silnou ataku bolestí hlavy uvádí následující stránka. Obsahuje seznam potravin, kterým by se pacienti měli vyhýbat.
Bolest hlavy je stará jako lidstvo samo. Od dávných dob nás provází jako naše věrná přítelkyně. Doprovází celou řadu onemocnění infekčních, interních, nemoci oční a ORL oblasti (ušní, nosní a krční), objevuje se i při déletrvajících stavech úzkosti, dlouhodobém stresu a existenčních starostech. 
Každý člověk je vystaven možným úrazům. Nehody v domácnosti mohou být způsobeny nehlídaným ohněm, špatně jištěnými zástrčkami, nepozorností při vaření, při práci s elektrickými spotřebiči apod. Pro osobu s epilepsií se mohou vyskytnout další rizika.
Před jistou dobou jsem získal soubor, ve kterém je vypracováno několik otázek k atestaci z neurologie. Věřím, že se mnoha lékařům budou hodit. Dále mám k dispozici i papíry se všemi vypracovanými otázkami z neurologie, které bych ale musel nascanovat. Pokud by měl ale někdo zájem, mohu poskytnout i tento materiál. Vše je o domluvě.
Migréna je záchvatovitá bolest hlavy obvykle doprovázená nevolností, zvracením, světloplachostí a zvukopachostí, současně také psychickými příznaky. V klasické formě postihuje polovinu hlavy (říkáme tomu hemikranie), ale existují různé formy s přechodnými obrnami, závratěmi, poruchami zraku, vázané na menstruaci atd.. Někdy záchvatu předchází aura. Migréně se věnuje několik stránek tohoto webu.